Bitva

Hordy řvoucích a kvílejících barbarů se ženou vpřed, aby zničili mladého prince Kalkiho. Kalki sedí na svém nádherném bílém koni a tyčí se na obzoru jako bílá nepokořitelná hora. Čeká, až se k němu přiblíží degradovaní potomci kdysi tak hrdé lidské civilizace.

Rozbouřený oceán lidské zvrhlosti začíná tříštit své vlny o zářivý útes, který ztělesňuje princ Kalki. Ten zvedá pomalu svůj dlouhý meč. Z meče vyšlehnou rudé plameny, právě v okamžiku, kdy začne neuvěřitelnou rychlostí stínat hlavy rozhněvaných barbarů. Bílá hora náhle mizí. Od tohoto okamžiku se dosud klidný princ změní v děsivý hurikán, kterému neodolají ani ty nejvyšší vlny barbarské armády. Princ není vidět. Je vidět jen široká krvavá ulička, kterou za sebou zanechává, když se žene křížem krážem na svém bílém koni, mávajíce mečem kolem sebe. Nejdříve se pohybuje rychlostí větru a po chvíli již rychlostí blesku. Ale armáda nepřátel je snad nekonečná, přes obzor se valí znova a znova další hordy barbarů.

Kalki není sám. Jeho velké vojsko, složené z pěchoty, jezdců na koni, bojových kočárů a slonů, se právě nyní objevuje a se svými mystickými zbraněmi útočí s nevídanou děsivou silou. Silou, která by mohla v mžiku zničit i celý vesmír.